horalka - Články

houba mycí zvaná mycinka

Fri, 04 Nov 2011 20:40:53 +0100

Potřebuju někomu říct o roztržených silonkách a zákonu schválnosti. Nejlešího pocitu z nejlepšího pocitu z nejlepší nálady po ránu a taky o tom, že je všechno naprosto boží nebo taky v úplných sračkách. Má život smysl? Ano? Ano prosím, pochopitelně. Chci čtvrtek a alkohol. Spoustu alkoholu, trapnosti a nemravností. Nerozumím ničemu. Krapet ani sama sobě. Ale takhle je to dycinky. Prostě dycinky.

Zápisník z cest numero un.

Wed, 03 Aug 2011 23:02:37 +0200

Ponožky v žabkách jsou fajn.
Přísahám, že už nikdy nebudu mít hlad a teď si jdu dvakrát oběhnout Francii kolem dokola.
Splnil se mi sen. Spím na velké posteli, padám na velkou postel a vedle mám velké zrcadlo a můžu
detailně zkoumat svou celulitidu ve všech polohách.
Wi-fi ne marche pas.
Damn.
Kdyby to fungovalo, je to ta nejlepší věc na světě, hned po (můsošokola) mousse au chocolat.
Jedla jsem tykev ( jaký je rozdíl, mezi cuketou a tykví? ). Nikdo nejí tykve. Cukety. Prosím,
už žádné cukety. Tykve. Je to ta nejhorší věc na světě, co můžete sníst, hned po rybě s kokosem.
A rýží ( s cuketou. tykví.) s kokosem. Ahoj.
Stephen King je génius, mám ho málo. Víc Kinga. Sil vous plait. ( TO zůstalo doma. )
A spravte tu wifi.
Cikády utichly. Utichám taky. Sladkou noc (sny.).

P.S. : byla to cuketa.

P.S.2: wifi mache.

we are golden!

Mon, 18 Apr 2011 20:40:46 +0200

Prostě chci napsat článek. 11 dní. Není to moc jubilejní ( honosné) ale těšíme se mocinky moc ( majestátní ) .

A vlastně ( un concombre ) bych se měla učit frááninu ( un chou-fleur ) a obávám se, že se přežerem maršmelounků ( stejně je jím jenom já ) a opijeme v autobuse a prostě to bude boží a ( des oeufs ) fakt se(si) jdu učit (napsat tahák).

situation normal, all fucked up.

Sun, 13 Mar 2011 17:48:51 +0100

Hele, Veve, pusť si optimismus do žil a piš. ( i když ti to už moc nejde, jak dobře víme ) . Napiš o něčem vtipném, ať si všichni nemyslí, že se řežeš a píšeš dojemné statusy na fejsíček.

Budeme chodit na veletrhy, najíme se tam zadarmo a strávíme pár hezkých chvil zemáčku bez lidumila. Je libo chleba se špekem? Už jsem půl hodiny měla dělat taháček na děják, co kdyby přepadovka, já chci jedničku! Jenomže je neděle. Muhehe, ( co teď? ) .

... lehčí o miliony mozkových buněk a jaterní tkáň.

a to jenom za víkend.

hlídejte mě někdo.

nó. a taky s1.

lovískuYu

Můžu tě obejmout?

Sun, 02 Jan 2011 12:34:58 +0100

Normálně trávím zbytky starého roku nebo začátek nového roku ohlížením se za tím uplynulým, ale poněvadž jsem první ráno nového roku zápasila s myšlenkou, že už nikdy nevylezu z postele, stud tak ohromný, že se s tím pořád nedokážu vyrovnat a pořád se mi nechce mezi lidstvo jako takové, raději se neohlížím ani za silvestrovskou noc. Měla bych ji úplně vypustit, tohle se nedělá a nových předsevzetí mám tolik, že už ani nevím, která to jsou. Množství alko látek bych měla vyměnit za množství jablečného džusu ( co? ) a vlastně bych se pak nemusela stydět ani za sebe a ani za sebe, i když to jsou dvě stejné věci. V podstatě ti nahoře nejsou vůbec hluční, to né, ale mají bírb(p)ong a třeba ho tu zapomenou!

Hraju si na ameriku; pojídáním tuny zmrzliny zajídám žal ( co? ) ( viz Lilypad :D ) a musím toho využít, že tu ještě je, i když kafélaté už jsem snědla. ( fúúúúú ) . Polárkáče nejsou nic moc, mamko, kupuj ty dražší. HAHA. Snažím se odvézt si myšlenky do údolí stínů ( co? ) nebo zapomnění neboněčehotakového, ale to se mi nepovede do té doby, dokud budou tak potichoučku a než odjedou.

Je tu pár slov. Ale nevím, kde jsou. Něco jako dobře tyy - dobře jáá a trapní pražáci a ideál silvetra na horách ( proč se jezdí silvestrovat na hory? .. co je to za ideál? ) Ale ideální to nebude asi nikdy, leda že by ( krásně voníš, můžu? ) . Nic.

Další šílená věc je, že jsem záhadným způsobem prožila první velké prázdniny na tom ústavu ( jenomže ne tam, ale doma) a jestli se něčeho děsím, tak zítřka a znovuobnovení sama sebe, mého studentského já, ze kterého toho ve mně moc nezůstalo, zejména díky ( děkuji ) již zmiňovaným alko látkám a opojným stavům dovádějících mou osobu do stavu totální trapnosti ( a všichni mě nesnášejte ). Jo, ten jablečnej džus. Ne, nejste vůbec hluční a hezký bačky.

Tohle čekání na nic ( né n a n i c ) je vlastně vážně čekání na nic, ačkoliv musím uznat, že mají parádní plejlist. Takový jsem si vždy přál. A až odjedou, snad se mě nedotkne stezk ( hezky voníš, můžu? ), protože je to kecka a moc mu toho nevěřím ( opojné stavy ) . Dále je tu ta věc s legínami ( ma? ) a smrdící svíčkou, i když to nejsou věci ( stuff ) nýbrž věci ( things ) a nejsem si zcela jist, zda-li jsem odhadla správný význam. A měla bych přestat psát v mužském rodu, i když jsem vždycky byla spíš kluk a koukej, mám víc vousů jak ty!

Vlastně psaní článků jen tak z nudy není zas tak špatná věc ( stuff? ), když máte o čem psát, aniž by to bylo pro kohokoli, vlastně jenom pro samu sebe. Rozvíjení slohového umu a podobné blbinky a měla bych přehodnotit životní styl ( co? ) a zítra jedu zase ranním vlakem.

( co? )

srandičky opičky.

Šťastnej novej! ( už zas )

né.

Fri, 24 Dec 2010 01:44:40 +0100

Tak dobře. Před hodinou a půl začaly odbíjet první minuty Štědrého dne a na mě leze zase nějaká nostalgie, neboco. Not good. Asi se prostě musí připomenout, že jsem sama už strašně dlouho a na obzoru se neskví nic skvělého nebo o tom alespoň nevím. A o tom bych přece věděla. Už zase chci umět hrát na piano, protože pěji téměř cokoli, jen to nemám čím doprovodit. A flétnou se doprovází špatně, když jste sami, že. Nutně potřebuju být v něčem lepší než kdokoli jiný. Zmocnit se progresu, vzít osud pevně do svých rukou a podobné kecy a vlastně ani nevím, na co budu dnes večer koukat.

Jakoby to všechno nebylo předem ztracené. Jsem srabík radši si místo toho vyliju srdíčko na svůj bločeQ. Můžu si zoufat ( a taky budu ), ale stejně si nikdy nedokážu pomoct, že. Tohle není nic pro mě, radši spát, než si zoufat.

che. krásné Vánoce!

Zkontrolujte skupinu. Od okna A, B ..

Mon, 13 Dec 2010 21:28:39 +0100

V rámci zdokonalování se ve věci slohové, není na škodu sepsat pár řádek. Epos zcela jistě nikdy nenapíšu, ale blbinek se my z mysli loudí spousty, a tak jistě není o co stát.

Sněhu spousty ( pow pow pow! ) a nejspíš nejde o nic jiného, než o jůůů! . Jako vždycky mě napadají věci typu měla bych a tohle a tamto, ale to nikoho nezajímá, ani paní profesorku ne. Olympiáda v českém jazyce a moderní popelka rocks, za pár let se s ním rozvedla, získala tak polovinu jeho majetku a už nikdy se nemusela vracet ke zlé maceše.

J' adore la neige! Jen se v tom nedá chodit ani jezdit ale rozšířená přeprava spoluzavazadel, především jízdních kol je kajnda fany. Chumelenice jak za starých časů pod vládou hodného Crackonoshe, v našem případě ducha Muhu, aneb tím nás za mlada krmili a prostě to už ve mně zůstane na věky věků.

Už máte nakoupené dárky? Nemám zas ani jeden a to teprve bude trapas. Safra. Srandičky opičky.

A pokud si píšete taháky na ruku, budete mít rakovinu, protože se vám to bude usazovat v játrech neboco a to už asi mám být dávno mrtvá. A nechci do kukaně ani na umyvadlo. Šikanátoři. Ale jinak je všehcno naprosto boží. No hlavně všichni.

Jak dělá rolba?

Thu, 02 Dec 2010 21:53:32 +0100

Napíšu si článek. A nebude o tom, jak bych se měla učit chemii a královský předmět. Vlastně nebude o ničem. Nebo spíš bude o ničem. Proč se říká, že nebude?

Napadl sníh. A o tom to taky nebude. A že bych si zítrá ráno ve vlaku ráda sedla a byla v teple, o tom taky ne. A začíná nejšťastnější období každého roku ( ne, nemyslím Vánočky), ej kej ej zasněžené období ej kej ej kdo maže, ten jede. Musím namazat. A taky se namažu. Zas někdy, příležitostně, opojný stav, jo, ta euforie! Taky se nechci dotknout nikoho z Prahee, ale svolávání štábu, deset čísel, první kalamitní stav, rovnou celá rypablik a pokud nemusíte, tak nikam nejezděte. Na celém území dnes kolabovala doprava a bla bla bla. Prostě to neuměj. A ráno mi zas byla zima a nesedla jsem si. A každej si umí stěžovat. A zase to nebude na literární soutěž. Mozkový buňky! Kde jsou?!

Příště popřemýšlím o životě a budu si hrát na filozofa. Ale to prej až příští rok v zsv, to nás teď učit nebude.

odpověď?

píp, píp, píp, p í p, p í p.. ól d dej and ól of d najt!

Naše otisky nikdy nezmizí z životů, jichž se dotkneme.

Sat, 13 Nov 2010 23:34:40 +0100

Vzhledem k úbytku mozkových buněk a jaterních tkání můj slohový um značně pokulhává.

Takže z dalších článků nelze čekat nic světoborného, literární soutěž s tím nejspíš nevyhraju. I když ambice mám obrovské, tovítežejo. Vlastně se všechno točí kolem toho, co děláme ( a že jsou to totální bullshitz už nikoho nezajímá) a že budoucnost a tohle a tamto a ( mám strašnou chuť napsat jakobytonebylojedno, ale nemůžu mít ke všemu takový postoj, to pak nikdy nebudu succesful! .. beznázorů je všechno lehčí, ale o ničem, bů!) něco se musí změnit. Obrovské každodenní několika minutové odhodlání násladně přemožené leností by měl někdo zakázat. Alespoň tu lenost. Odhodlání je fajn, ale n a n i c, jaksetakříká.

,,Kdo nekouří, nedělá nic.
Kdo kouří, přemýšlí o životě"
J.W. von Goethe

Měla bych začít kouřit. Je to poetické. Jo a pořídit si balkón. Takové umělecké. Nebo nedělat nic. A dál si likvidovat mozkové buňky. Haha. No nic.

A rozsvícená světla a celý parket prázdný

Sun, 19 Sep 2010 16:25:55 +0200

Víceménně, občas se dějí věci nečekané nebo ještě nečekanější a vy se jim nemáte, jak ubránit. A možná vo vo vo vo tom to je. A je to jen začátek. Doufám. Kdyby byla spousta věcí úplně jinak, nebyli bychom tam, kde teď jsme a kdyby jsou chyby a to přec všichni moc dobře víme. V podstatě bych pořád mohla psát to samé a o tom samém a vlastně vůbec nevím, proč si vedu blogísSeQ. Vždyť by stačily dopisy. A to je na tom to báječné!

Něco jako párdn už prostě neexistuje, tak co děláš. Nechápu nic, no to nechceš. Chci sníh a zimu víc než cokoli jiného ( možná..? ), na hlavě svůj růžovoucí se kulich, bambulky a úplně mokré boty. Velké párty a hektolitry alkoholu! Hektolitry zelený! A tohle a tamto a bylo by to boží!

A tuhle hrůzu snad ani nemůžu zveřejnit.

Pod vědomým zlem se skrývá podvědomá temnota.

mucQ

Sun, 12 Sep 2010 00:41:16 +0200

nEcHcE nĚgDoO sPřÁáTheLiTh BlOgÍseQ? MuCíQ :-*

hej hou, lets gou! nějaká páárty?

Mon, 30 Aug 2010 01:08:41 +0200

Asi bych se k novému článku ani nedostala, ale gossip girl je značně návyková a já prostě další díl musím vidět. Navíc mé mozkové buňky a závity značně ochabují, já ze sebe nedokážu vymáčknout to nejlepší, jak bych si přála a zbývá ještě sedum minut. Ještě se třikrát vyspinkáme a půjdeme do školičky a já se toho začínám celkem děsit. Noví známí, nová škola, nové všechno, novej život, paráda. Vysvobození přichází pomalu, ale jistě. Bude to prostě jiný a já to moc dobře vím.

Maluju si obrázky tak moc růžové, jako za starých časů. Jako před léty, jen s iluzí někoho jiného. Asi úplně nekoho jiného. Iluze? Čtyři minuty. Jen se zdá, že iluze nikdy nebudou realitou a já sny nikdy nepřestanu snít. A to je dobře, ne? I když absolutně nechápu. Vlastně všechno. Nebo nic. Ber nebo neber, když neni co, ani z čeho brát. Tak neber. Co jiného ti zbývá.

Kdyby všechno nebylo tak strašně boží (zbývá několik sekund). Já vlastně vůbec nevím, jestli to boží je, protože ještě nic není. Možná v září. A bude to boží. Šíleně doufám a maluju si ještě šílenější ( už zase) růžovoučké představy ( proč zrovna růžová? ). Měla bych se nechat překvapit.

A koupit si něco na sebe.

jít zizat na gg, konečně!

chce to novej dyzajn, jsem bez nápadu.

co tím myslíš?

Wed, 11 Aug 2010 01:13:27 +0200

Pročítala jsem si staré články, nostalgie jak má být, klasika. Nějak je to strašně zvláštní. No pořád. A nic nechápu. E je až za čtrnáct dní ( teď už jenom za devět, ach ). A je to celé n a n i c. Protože kdyby nebylo, nebylo by to vončo. Dokonce jsem se i zbavila možnosti probírání se v něčem jako je třeba historie z let dávných ( no, dva roky no.) a uklidila ten monitor někam do skříně. Budu si muset vzít židli na to, abych na něj dosáhla. Všechno je to pořád stejné ( už zase ) a asi je to právě to, čeho jsem se tak moc bála. A ty kalhoty jsou strašný. Ááá, cejtíme se bezpečně, šálalalala!

Mohla bych psát něco šíleně hustokrutýho a chytrýho, ale to, že v září začnu pravidelně poctívat jedno výberové ( co??? ) gymnázium svou ctěnou návštěvou, se na mě začíná podepisovat. Tak hlavně, že to mám na co svízt.

( a ce-lý sektor - od-po-vídá --- zelená -- bílá! . zelená -- bílá! )

GABLONZ!!!

no, a probudil se mrtvej.

Mon, 26 Jul 2010 00:07:37 +0200

Mám velikou radost, že je konečně zima a prší a já chodím v ponožkách a je mi teplo. Jahů! Věnuji se domácím filmovým maratónům jak jen to jde, koukáme převážně na blbiny a je nám fajn. Občas chybí popkorn. A já jsem jediná, kdo není krypl. No, jak kdy. Asi vážně nikdy nedokážu dokončit to, co začnu, a právě proto se mi tu po zemi váli nespočet výstřižků, obrázků a časopisů a slova jako fantastický (em), ( musím někde vystříhat boží!), největší (co? ), tajemství ( jaký jako? ), úspěch ( nechápu.) a podobné blbůstky a určitě se pochlubím, možná to o příštích prázdninách dodělám.

No. Řekněme. Jsem naštvaná sama na sebe, aniž bych měla důvod ( protože já ho mám a vím o něm, dost dobře o něm vím.) a radši by mě to vůbec nemělo přepadat. A prázdniny zabíjím šíleným způsobem. Jakoby už byly skoro mrtvé. Řekněme. Ňáká kalba? Ha.

jinak.

na tapetě mám Hello Kitty.

je to růžové.

a všechno kolem je růžové.

růžová je boží.

HA!

Co si bereš na výzo? .. no ty.. přece ty.. eurodesky né?

Mon, 05 Jul 2010 00:34:37 +0200

Přišel mi dopis! A pohled! A tenhle článek píšu nejspíš hlavně proto, že účinky té vodky s krejzyvolfem ještě neopadly a ve mně se mísí strašně moc pocitů, no jako vždycky. Nejspíš jsem taky vyhlášeným alkáčem, no třeba roku, ale na tom asi vůbec nezáleží. A nejspíš se ve mně pořád mísí strašně moc pocitů.

Jen tak si skončit základku, zamávat a elegantně odkráčet s flačkou v ruce mi asi stačí. Asi jenom proto, že jsem citově strašně nestabilní a nic jiného už asi neumím. Asi mi prostě chybí chlap.

Prostě jenom tak. Někdo má ex přítele, já mívám budoucí přítele, kteří nakonec budoucí vůbec nejsou. Někdo má ex přítele, já mívám ex přítele, kerý se tváří, jak mu je všechno jedno a na všechno zapomněl. A pak zjístíte, že nic nezapomněl a všechno je zase zpátky. Jednou je to v tobě, a bude to tam navždycky. Protože to tam už jednou bylo, a bylo to tam dlouho a nechtělo se to pustit. A když konečně, tak zase nic.

V rybníce plavou kapři a to nejlepší na tom je, že mě baví střítel s érsoftkou, dělat kotouly a hrát si na simíry gerchány! A vědět, že támhleto je velkej vůz. A cítit, že nezapomněl.

Průsmyk.. A vždycky začni něco, co začít nechceš, protože nikdy nemůžeš vědět, jak moc báječné to může být! A účinky nápoje omamného už jsou asi fuč. Dopiju to zejtra.

Moj papier, moja šou, moj flow, moj tok mojich slov, mojich snov.

Mon, 10 May 2010 20:29:48 +0200

Občas se prostě hodí článek jenom k momentánímu rozložení mysli ( ona se pořád rozkládá! ) a počasí. Prostě jenom tak, pro radost. Jenom tak, protože zítra je úterý. A úterní rána já mám nejradši, pokud jsou to ty obtejdnové. To zítřejší úterní zrovna obtejdnové není, ale pátek byl vcelku vydařený ( proč vždycky chodím tak pozdě? vstáávej, ospalče! ), tak třeba. A víte, jak to je. Protože naděje vždy způsobí, že uvěříme. A tak to vždycky bylo, je a bude. Občas mě to dojímá, obyčejná lidská naivita. A přec je tak krásná! Ou méén. Vždyť všechno je tak boží.

A kamarádství je kletbou i požehnáním lidské rasy. A něco na tom totiž bude, víte. A když dva se rádi mají, a přitom jsou to jen kamarádi a nikdy nic víc. Jenom občas, když jsou nalití. A nalití jsou skoro furt. A sakra.

Jinak se mám fajn.

Čím jsme, je výsledkem toho, na co myslíme.

možná byste měli zkusit ten snoubordyng, tam se prej kluci tak nehádaj.

Sun, 02 May 2010 15:36:26 +0200

Tak jo. Hotovo. Finyšd. Je to za námi, zapili jsme to a je nám hej. Nejradši bych z té základky vypadla rájt náu, šla tam, kde se na mě prvního září těší a každý den potkávala lidi, které neznám a oni neznají mě a všem je to úplně šumák. Nějak jako co mi není rovno, po tom je mi hovno. Kdyby se tím každý řídil, nikoho by nic nesralo a bylo by to úplně boží. A já jsem pet, co bere fet a jede rap. Ejoutýpí a úterní rána to jistí, když on je tak boží. Jenom bych chtěla, aby všichni věděli, jak nesnáším slovo boží. A chci vypadnout z té za.. základky.

A dubínek je za náma. Tak jdem na květýnek a já jsem tak strašně ráda, že mám za sebou dubínek! A mám úplnně zelený kalhoty a není dobré se takle válet v té trávě.

Už jenom čekám na zimu. A musím si pořídit ta šestixel trička, jedno mi nestačí. Aby to bylo úplně boží.

Kdo přežívá, nežije, tak ádijé!

normálně napustíš do kýble vodu a máš tam tu želvu neasi.

Sun, 11 Apr 2010 12:25:42 +0200

Tak já teda napíšu článek. A bude to boží.

Poslouchám nějaký pochybný americký hiphop, to album je čerstvé až hrůza a nikde jsem ho nenašla ke stáhnutí a drásá mi to srdíčko. Asi se pozeptám strejdy gůgla, nebotakněco.

Všude kolem se nonstop dějí nějaké pochybné akce, pochopitelně na všech chybím a ani to nijak nevnímám. Plánují se Alpy na léto a hip hopová marmeláda na léto a všechno je to tak strašně daleko a mě to plánování vážně vadí. Navíc jsme jen malý zmrdi. Budoucí generace. Jaha.

A já neumím psát. Někam se to vytratilo, fakt netuším kam. Hej kámo, vrať se, kámo!

Navíc jsem úplně.. no v 3,14či z přijímaček, mám je za čtrnáct dní nebotaknějak, nemumím absolutně nic a nechci skončit na obchodce. To by byl celkem průser. Nejspíš se dneska kouknu na vzorečky. Můj štos taháků by nejspíš neuspěl. Sakriš sakriš. Seru úplně na všechno, 'nejdůležitější doba mého života' a já ji úplně seru. Sakriš sakriš.

Aspoň už mám pocit, že přežívám a a neumírám, jako tomu tak bylo v pátek. Jsem celkem f kláájdu, cháápeš káámo nééé.

A napadají mě samé blbinky, není ze mě schopné vyjít naprosto nic pozřeníhodného a vedle se vaří oběd. Zase si připadám jako ta, co nedělá nic jiného než že sedí u kompu. Rodinní příslušníci se tůze diví se, že jsem si dovolila jít ven a já bych jim v tu chvíli nejradši rozbila hubu.

Hehe.

686 okej paja tu 4 voldemort.

A já nemám rád blitky, dokud není šest ráno..

Wed, 24 Feb 2010 20:31:04 +0100

.. a když je šest ráno, v hlavě mám vymatláno!

Musím se pochlubit. Všechno se daří a všechno je jak má, jsem tu já a zdravíme fans, hádej, kdo je tu! Jsem barevná jak jen to jde, od světle fialové, přes tmavě fialovou, po žlutou, či zelenou. Jestli chápete. Foutou a video šůtyngy se nám daří a jsou mega skvělé, protože prostě džast rajd for fan a co se týče mých super znalostí a tólkin' in ingliš, jsem druhá nejlepší v okrese v kategorii II.A neboco a jedu na kraj neboco, nějaký dédéem větrník v Liberci a pan školník mi bude dělat taxíka. No jupí čerte, prostě jsem nejlepší. Zítra bude velice legendární den ( muhehe, muhehe), no ale vážně! Ale o to asi nejde. Asi jenom song a foutou, něco pro zasmání a aby se nezapomnělo.

Všem je jedno, co si myslíš.

Sat, 06 Feb 2010 18:57:56 +0100

Za týden je Valentýn ( a asi je to celé šílené komerční, ale coztoho). No prostě je. A já mám na jazyku tolik slov a vět. Jen je poskládat. Jen je sundat (vyjmout) a dát (vložit) někam semka. Abych to viděla a věděla o tom. Třeba si utřídit myšlenky, které jsou dávno utříděné, protože třídit nepotřebují.

Pořád jenom snoubordynguju ( máme lavice!) a (chodíme na severák!) jsem šílené unavená. Na noze mám bouli jako prase už asi sto let. Chodíme na párek. A chodíme na pitíčka. Potřebuju nové vázko a boty. A někde nade mnou pořád někdo chrápe. ( vždyť je sotva sedum večer!) .

Měla bych ze sebe vymlátit něco pořádného. Když už jsem se do toho dala.

Nikdy bych nevěřila v tolik věcí!

Nikdy bych nevěřila.

Nikdy bych nevěřila, že je to tak skvělé ( a boží!) !

A asi vůbec ne. To jenom já jsem ta nadržená. A na ejčbíou dávají Můlin Růž.

A dnešní borci na konci budou ti největší borci ( johó, já tam byla! johó!). Tak kdyby třeba. Protože jsou boží. Vááá.

To jsou zas hovna.

Čau.